Když se řekne Velikonoce, většina z nás si představí barvení vajíček a veselou koledu s pomlázkou. Pro věřící jsou to především důležité křesťanské obřady a rituály. Velikonoce ale nemusí být jen svátkem pro děti nebo pro věřící. Kdo by rád neoslavil nový život, probouzení přírody a to, že se do našich životů po zimě vrací síla? Takové podoba velikonočních svátků má kořeny hluboko v pohanských dobách. Ať už si vybereme kterékoliv z těchto pojetí, nakonec vidíme, že se zvyky velmi často prolínají a v jádru jsou si vlastně docela podobné.
Všichni dobře víme, co se odehrává na Velikonoční pondělí. K velikonočním svátkům ale patří spousta dalších významných dní. A i tady se vzájemně doplňují křesťanské a pohanské zvyky a významy. Pojďte se s nimi seznámit.
VELIKONOČNÍ DNY
Pro křesťany jsou Velikonoce nejdůležitějším svátkem. Připomínají si ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Tomuto času předchází období půstu, které začíná 40 dní před Velikonocemi. A není to náhodou – po zimním, těžším stravování a trochu nezřízeném masopustním veselí se totiž hodí dopřát našemu tělu odpočinek. Půst začíná Popeleční středou. V tento den dělá kněz při mši věřícím na čelo křížek popelem jako připomínku pomíjivosti pozemského života. Je to čas rozjímání o tom, co je v životě opravdu důležité.
Po Popeleční středě následuje první postní Černá nebo také liščí neděle. Černá proto, že se během půstu nosilo tmavé oblečení. V některých regionech pekly maminky pro své děti preclíky, které navlékaly na proutky a schovávaly v zahradě. Děti věřily že je tam poztrácela liška a ráno se pustily do jejich hledání. Pokud chcete udělat něco pro svoje zdraví, připravte si k obědu podle našich předků pro tento den typickou Pučálku. Je to pochoutka z naklíčeného hrachu.
I další neděle jsou pojmenované podle zvyků, které v tento den lidé prováděli. Na Pražnou neděli se obědvá pražmo – naklíčené a opražené obilí dušené na másle a cibulce a doplněné zelím nebo zakysanou smetanou. Na Kýchavou neděli si dobře všímejte svého kýchání. Pokud během dne kýchnete třikrát, budete se po celý rok těšit dobrému zdraví! Na Družebnou nebo růžovou neděli se scházeli mladí lidé a pro tuto příležitost se pekly koláče. Pokud se chcete inspirovat starými zvyky, je tedy ten pravý čas uspořádat setkání se svými přáteli. Na pátou, Smrtnou neděli se vynáší Morana jako symbol ukončení zimy.
Květnou nedělí začíná svatý týden a hlavní velikonoční svátky už jsou za dveřmi. Křesťané si připomínají Ježíšův vjezd do Jeruzaléma. V kostele se žehnají palmové nebo jiné zelené ratolesti, u nás především kočičky.
Na Modré pondělí se nemá pracovat. Odpočívejte a nabírejte síly. V následujících dnech to budete potřebovat. Žluté nebo také šedivé úterý je totiž věnováno důkladnému úklidu, hlavně vymetání pavučin. Všeobecný úklid můžete pojmout i jako úklid ve své mysli a věnovat se rozjímání.
Škaredá středa, které se říká také sazometná, je dnem Jidášovy zrady. Alespoň v tento den byste se neměli mračit, abyste se nepodobali škaredému Jidášovi a tato podoba vám nezůstala po celý rok! Tradičně se také vymetají saze. Kromě vyčištění komínů je to zároveň symbol zbavování se zlých sil. Na škaredou středu si určitě upečte tradiční, lahodné Jidáše.
Zelený čtvrtek je památkou poslední Ježíšovy večeře. Naposledy zazvoní zvony, které pak „odlétají do Říma“ a do soboty je neuslyšíme. Aby ale v ulicích nebylo takové ticho, přichází na řadu řehtačky, kterými se dělá rámus po celý den. Tento den je posledním dnem půstu a vztahuje se k němu všechno zelené. Třeba známá velikonoční nádivka, ve které jsou zeleným prvkem tradičně mladé kopřivy. Můžete z nich ale udělat i polévku nebo si dopřát zeleninový salát s jarními bylinami, jako je pampeliška nebo bršlice. Snídají se medem pomazané jidáše upečené předešlý den.
A už jsou tu nejdůležitější velikonoční dny. Na Velký pátek si křesťané připomínají ukřižování Ježíše. Je to velmi smutný a tichý den, někdy dokonce označovaný za nejtišší den v roce. Při mši se nezpívá ani nehraje hudba, nezvoní zvony. Lidé do kostela přináší kraslice k posvěcení. K tomuto dni se vážou i různé lidové zvyky. Na Velký pátek mají zvláštní sílu modlitby, věštby a čarování. Když se ponoříte do studené vody, nejlépe už před východem slunce, nemoci se vám budou vyhýbat. Běžte se také projít do přírody, možná budete mít štěstí a narazíte na poklad, protože právě v tento den se na malou chvíli otevírají.
Bílá sobota je dnem Ježíšova pohřbení, křesťané se připravují na jeho zmrtvýchvstání. Označení bílá nese tato sobota podle bílých rouch, která v tento den nosili ti, kdo se připravovali na křest. Po přestávce se opět rozeznívají zvony a znovu se začíná zpívat. Na bílou sobotu hraje důležitou roli oheň a světlo. Po bohoslužbě se před kostelem pálily takzvané Jidášovy ohně. Lidé si pak odnášeli ohořelé klacíky, tvořili z nich křížky, které pak měly chránit obydlí i pole. Tento zvyk má církevní podobu, ale původ je pohanský.
Ježíšovo vzkříšení se slaví na Velikonoční neděli, dříve označovanou také jako Boží hod velikonoční. Zároveň končí svatý týden. V tento den se slouží velmi slavnostní mše. Při nich jsou požehnány velikonoční pokrmy, které se pak sní při svátečním obědu.
Velikonoční nebo také Červené pondělí je především necírkevním svátkem. Vážou se k němu ty nejznámější zvyky, především šlehání pomlázkou nebo vrbovým proutkem, které má zajistit zdraví a sílu do dalšího roku. Na počátku této tradice se šlehali muži a ženy navzájem. Na Moravě se také pomlazuje poléváním studenou vodou. Za pomlazení jsou muži odměňováni kraslicemi. Vejce jsou od pradávna symbolem síly a nového života. Jejich zdobení pak tuto sílu a moc ještě umocňuje. Dnes se používají i k nejrůznějším jarním dekoracím.
Abyste si mohli užít nerušenou chvilku při přípravách na velikonoční svátky, zabavte své děti velikonoční omalovánkou nebo pexesem, které zdarma stáhnete na našem webu.
Přejeme Vám krásné velikonoční svátky!
Váš tým Mama Labels
